»
Zpět na seznam článků
Rozum nebo cit?
Jak silný je vliv emocí na naše myšlení a proč se rozum a cit často dostávají do konfliktu, pochopíme, když se podíváme
na vývoj mozku. Emoční centra limbického systému existovala dlouho před vznikem center racionálních v šedé kůře mozkové.
Navíc se většina vyšších mozkových center vyvinula právě z limbické oblasti.Emoční centra jsou propojena prakticky se všemi oblastmi šedé kůry mozkové. To jim dává obrovskou moc ovlivňovat funkce ostatních částí mozku, centra racionálního myšlení nevyjímaje. Poměr racionálního a citového myšlení je velmi proměnlivý. Tyto dva typy myšlení spolu po většinu času harmonicky spolupracují a kombinují svoje diametrálně odlišné způsoby poznávání tak, abychom se mohli v životě orientovat co nejlépe. Myšlenka je provázena citem a cit myšlenkou.
Avšak pokud naše rozbouřené vášně tuto citlivou rovnováhu naruší, jsou to pak naše emoce, které se ujmou vedení.Emoční mysl reaguje mnohem rychleji než naše racionální myšlení. Reaguje okamžitě podle prvního dojmu na schematický celkový obraz situace. Pak teprve nastupuje racionální myšlení se svým dokonalejším plánem, jak se zachovat. Naše emoční centra jsou schopna v krizových nebo citově nabitých okamžicích převzít na základě okamžitého dojmu vládu a jednat nezávisle na šedé kůře mozkové. To vysvětluje, proč někdy jednáme dříve, aniž si stihneme uvědomit proč. Takové bleskové emoční reakce dominují v okamžicích, které jsou důležité pro přežití.
Dalším, pomalejším typem emoční reakce jsou emoce, vzniklé tentokrát na základě plně formulované myšlenky.Takovéto dozrávání emocí je uváženější, probíhá rozsáhlejší hodnocení situace a vznikají tak komplikovanější emoce. To nám umožňuje ovlivňovat naše emoce způsobem našeho myšlení. Naše nejsilnější pocity ale přicházejí a odcházejí nezávisle na naší vůli a racionální myšlení už jen kontroluje průběh reakce.
Vytvořeno: 7.12.2008
